Před tím, než se poprvé vydáte na komplexní prohlídku očí, by Vás možná zajímalo, co Vás vlastně čeká. Nebo jste za svůj život podstoupili již řadu kontrol u očního specialisty, chodíte pravidelně, což je správné, ale vlastně pořádně nerozumíte všem těm různým vyšetřením a testům, které na Vás vykonávají. Proto bychom Vám rádi pomohli alespoň částečně porozumět proceduře očního vyšetření.
Oční vyšetření sestává ze série testů, které hodnotí Váš zrak a kontrolují, zda se nevyskytuje nějaké oční onemocnění. Oční lékař používá různé nástroje, svítí jasnými světelnými paprsky přímo do Vašich očí či testuje zrak přes rozmanité čočky. Každý test se zaměřuje a hodnotí jiný aspekt Vašeho zraku a očního zdraví. Nemusíte se ale bát, vše je bezbolestné, maximálně trochu nepříjemné.
Vyšetření očí a oční testy mají za cíl odhalit problémy s očima v co možná nejrannějším stádiu. Proto vždy zdůrazňujeme důležitost pravidelných kontrol, které dávají vyšší šanci poskytnout včasnou nápravu či přizpůsobení se změnám v kvalitě vidění, odhalit počínajícího onemocnění, případně podat rady a tipy ohledně péče o oči.
Kdy a jak často chodit na kontrolu očí?
Frekvence očního vyšetření závisí na několika faktorech jako je věk, možná rizika vývoje očních onemocnění, celkový zdravotní stav a další aspekty. Obecně by se dalo říci, že:
- Děti do 5 let - U dětí do 3 let se pediatr pravděpodobně zaměří především na nejběžnější oční problémy jako je amblyopie (líné oko), šilhání a podobně. V závislosti na ochotě dítěte spolupracovat, může podstoupit komplexnější oční vyšetření již ve věku mezi 3. a 5. rokem věku.
- Děti a dospívající ve školním věku - Před nástupem do první třídy se doporučuje kontrola zraku dítěte. Pokud se nevyskytují žádné příznaky problémů, ani neexistuje rodinná anamnéza, zrak by se měl kontrolovat alespoň jedno za dva roky, ideálně však každoročně.
- Dospělí - U dospělých se doporučení o pravidelnosti kontrol liší. My se přikláníme názoru, že lidé bez problémů by měli očního specialistu navštívit alespoň jednou za dva roky, po 40. roce věku pak jednou za rok. Osoby používající brýle či kontaktní čočky a osoby se zvýšeným rizikem výskytu očních onemocnění (rodinná anamnéza, cukrovka atd.) by pak měly podstupovat prohlídky jednou za půl roku až rok, případně dle potřeby.
Fáze očního vyšetření
Ještě před přistoupením k samotným testům a vyšetřením s pomocí různých přístrojů a nástrojů Vám oční lékař položí pár otázek. Pokud se jedná o první oční vyšetření, bude se Vás nejspíše ptát na historii Vašeho vidění, zda se v minulosti vyskytly nějaké problémy s očima, na další zdravotní problémy či užívané léky, alergie, prodělané operace a také na historii nemocí v rodině, jenž by mohly ovlivnit stav také Vašeho zraku v důsledku dědičnosti.
Pokud již nosíte kontaktní čočky či brýle a chystáte se na další kontrolu, případně na vstupní prohlídku například u nového očního lékaře, přineste své pomůcky s sebou. Oftalmolog či optometrista se bude chtít ujistit, že máte správný předpis.
Po vstupní konzultaci se přistoupí k samotnému očnímu vyšetření, které obvykle zahrnuje následující kroky:
- Oční lékař změří ostrost zraku ke stanovení, zda potřebujete brýle či kontaktní čočky ke korekci zrakové vady.
- Do očí Vám budou nakapány oční kapky pro znecitlivění a následně Vám bude změřen oční tlak.
- Vyšetřující zkontroluje zdraví Vašich očí, případně použije různá světla ke kontrole přední části a vnitřku oka. K efektivnějšímu vyšetření mohou být také použity kapky k rozšíření zornice.
Některé z očních testů mohou být prováděny odborným asistentem, který je k tomu řádně kvalifikován, takže se nemusíte obávat o přesnost výsledků, pokud testy neprovádí přímo oční lékař. Kromě základních testů se provádí i další, doplňkové testy, sloužící ke kontrole zraku, vzhledu a funkce všech částí očí. Mezi tyto testy patří například:
- TEST OČNÍCH SVALŮ
Tento test hodnotí funkci svalů ovládajících pohyb očí. Lékař při něm z blízka sleduje pohyby očí při pozorování hýbajícího se předmětu, například pera nebo malého světla. Snahou je odhalení možné svalové slabosti, špatné kontroly nebo špatné koordinace. - ZKOUŠKA ZRAKOVÉ OSTROSTI
Při tomto testu se měří jasnost vidění. Pacient identifikuje písmena či znaky zobrazené na tabuli či obrazovce umístěné v určité vzdálenosti. Vidění na blízko pak může být testováno pomocí karty s písmeny umístěné do vzdálenosti jako při běžném čtení. Každé oko je testováno samostatně. Tento typ očního testu si nejspíše pamatujete z dětství. - HODNOCENÍ REFRAKCE
U zdravého oka procházejí světelné vlny rohovkou a čočkou a na zadní straně oka vytváří dokonalý obraz. Pokud tomu tak není, vyskytuje se u Vás nejspíše “refrakční chyba”. K jejímu odhalení používají oční oftalmologové a optometristé různé metody a přístroje. Mohou využít například počítačový refraktor či použít techniku zvanou retinoskopie. K přesnějšímu vyladění a určení refrakční chyby může posléze použít tzv. foropter (přístroj umísťující před oči různě silné skleněné čočky zvolené lékařem, který hledá tu nejoptimálnější kombinaci k dosažení perfektního vidění).
Ke korekci refrakční chyby oční specialista následně doporučí a předepíše kontaktní čočky či brýle, případně můžete za určitých podmínek podstoupit chirurgickou operaci. - TEST ZORNÉHO POLE (PERIMETRIE)
Zorné pole je plochou, kterou vidíte po stranách, aniž byste pohnuli očima. Test zorného pole určuje, zda máte problém zorientovat se v některých částech tohoto zorného pole. K vyšetření se používají různé metody jako například konfrontační zkouška, automatizovaná perimetrie a další. - TEST BAREVNÉHO VIDĚNÍ
Pokud se Vám zdá, že máte potíže s rozlišováním určitých barev, může odborník provést tento test. Existují různé druhy testů barevného vidění. Všechny by však měly spolehlivě odhalit případné nedostatky zraku. - VYŠETŘENÍ ROZPÍNACÍ LAMPOU
Rozpínací lampa je speciální mikroskop, který zvětšuje a osvětluje přední část oka intenzivním světlem. Napomáhá lékaři s kontrolou očních víček, řas, rohovky, duhovky, čočky a komory mezi rohovkou a duhovkou. - VYŠETŘENÍ SÍTNICE
Vyšetření sítnice, někdy nazývané oftalmoskopie, umožňuje lékaři vyšetřit zadní část oka, včetně sítnice, optického disku (nevím, zda je toto správný slovenský odborný název v angličtině použitého názvu optical disk) a podkladové vrstvy cév vyživujících sítnici. K provedení tohoto testu je třeba roztažení zornice oka pomocí speciálních kapek.
Očních testů existuje ještě mnohem více. V pokročilejším věku či při příznacích určitých onemocnění můžete podstoupit například také testy na šedý či zelený zákal nebo další specializované testy.
Výsledky vyšetření a přijatá opatření
Na závěr očního vyšetření by Vás měl ošetřující lékař obeznámit s výsledky všech testů. Měl by Vám sdělit, zda je Váš zrak v pořádku či zda potřebujete korekci refrakční vady, zda se objevila jistá rizika očního onemocnění a jaká preventivní opatření byste měli přijmout k ochraně svých očí. V některých případech, kdy jsou získané výsledky abnormální, si může vyžádat další, podrobnější vyšetření, případně započne s léčbou odhaleného onemocnění.
Pokud Vám doporučí nošení pomůcek pro nápravu refrakční vady (brýle či kontaktní čočky), vystaví Vám předpis na jejich pořízení. Na téma očních vyšetření a testů by se dalo hovořit dlouhé hodiny. Doufáme, že náš článek alespoň částečně poodhalil, co Vás v ordinaci očního lékaře čeká. Není se čeho bát, naprostá většina testů je bezbolestná a jejich podstoupení se určitě vyplatí. O zdraví očí je třeba dbát v každém věku.
Příprava článku:
Článek je založen na vědeckých publikacích a je nedílnou součástí příručky o kontaktních čočkách a poruchách zraku.
Realizace - tým optometristů Kontakto.cz
zdroj informací: